HODNĚ TĚHOTNÁ NEWSLETTERKA
žádný velký téma, žádný velký zamyšlení, jen velký břicha, krémy a písničky
Ahoj,
Tentokrát to bude velmi rozlítaný. Žádný velký spojovací téma, žádný velký zamyšlení. Náhodné seskupení informací. Warning: newsletterka obsahuje velmi těhotné ženy.
Tak jdeme na to.
KUP MI LEDOVÝ LATÉČKO
Zařídila jsem si „Buy me a coffee“, takže pokud mě čtete a plánujete mě číst i dál, máte možnost mi poslat pár euro, doslova pět (pravidelně, jednou nebo náhodně).
Slavnostně slibuju, že si za tyto peníze koupím opravdu kávu. Ve velkým kelímku ze Starbucksu jako správná bimbo. Uděláte mi fakt radost. Protože i psaní pro radost je někdy osina v zadku a co je větší motivace než peníze, že.
Světový mír, možná, ale ten přes aplikaci zatím koupit nelze, takže co už.
SAN REMO: JE TO NA VÁS!
V Itálii tento týden probíhá něco jako státní svátek hudby a televizní kultury: festival San Remo. A dojde řeč i na tuhle slávu, minimálně vítěze vám tu vypíchnu,
pokud na to nezapomenu, lol. Ale záleží taky na vás: bavilo by vás přečíst si něco o Festivalu italské písně, který se koná od roku 1951? Chcete něco z minulosti? Skandály? Bizáry? Nebo shrnutí letošního ročníku a moje top picks? Dejte vědět a já se OBĚTUJU.
Zatím aspoň posílám tzv. návnadu v podobě dvou mých oblíbených vystoupení.
LIKE A TĚHOTNÁ VIRGIN
Pokud v roce 1984 Madonna šokovala svým hitem „Like a Virgin“ a choreografií tak provokativní, že si to dlouho nedala za rámeček, tak italská rockerka Loredana Berté posunula debatu o ženském těle a jeho zobrazování v popkultuře zase o kus dál.
Je tu i pěkná návaznost. Madonna si hrála s odkazem populární dichotomie Panny Marie a Coury (velký C není náhoda) a popouzela svojí vědomou sexualizací se kterou provokovala v šatech pomyslné „počestné panny“, ve skutečnosti vědomého sexuálního objektu. Loredana pak posunula obraz ženy od nevinné (a přesto těhotné) Panny Marie k živé ženě z masa a kostí a představila se se svými tanečnicemi v ultra hot kožených kostýmcích od Gianniho Versaceho s falešným těhotenským břichem.
Zobrazit ženu jako někoho, kdo má sex (ano, těhotné ženy jsou živoucím důkazem, že se to děje, šoking, truly) nebylo jen tak. Itoška byla v šoku.
Nejen, že ženy mají sex, ale ani s těhotenským břichem nehodlají sedět doma s rukama v klíně jako by snad byly nemocné a nemohoucí:
„Možná, že mají lidé pocit, že těhotná žena musí za každou cenu trpět, ležet doma v posteli a spolu s porodníkem a dulou čekat na onu vytouženou chvíli, místo toho, aby si tohle tak důležité období užívala, zpívala a tancovala.“ Poznamenala k tomu Loredana. Dodám ještě, že o rok později na Sanremském pódiu vystoupila zpěvačka Romina Power s opravdickým těhotenským břichem. Ano, jak se říká, tyhle ženy zpívaly a tančily, aby to později mohla rozjet Cardi B.
MOJE ACHILOVA PATA
Rapper, zpěvák a autor Achille Lauro je moje slabý místo. Kdykoli ho vidím nebo slyším, je mi zase patnáct a mám chuť vylepit si jeho podobiznu nad postel.
Lauro se od trappera dostal do rockovější polohy, která je tak bytostně italská,
a svými vystoupeními vzdává hold italským klasikům gender-bending rocku (i experimentálnějším hudebním žánrům) jako byl třeba Renato Zero (viz moje poslední newsletterka). A nejen jim. Díky spolupráci s kreativním ředitelem Gucci Alessandrem Michelem si jeho kostýmy nezadají s Bowiem a dalšími glamroskovými idoly.
Lauro je tak jedním z těch, kdo už nějaké dva tři roky dostávají zpátky do středu popkultury ozvuky glamu a rocku. Je to vlastně takový straší bráška Maneskin (i ty obléká Michele). Ne mě to funguje. Stadionovka „Me ne frego“ („Je mi to jedno“), kterou představil na San Remu před dvěma lety má všechno, co správná italská hitovka má mít. A navíc fantastickou prezentaci. Nevyhrála sice festival, ale moje srdíčko rozhodně ukradla:
CO SE DĚJE MIMO ITÁLII?
Rihanna je těhotná. První dítě čeká se svým partnerem, hudebníkem Asap Rockym. Světu to oznámili nenucenou procházkou po městě, kterou sdíleli na Insta.
Mám z toho následující pocit: nezmrzne tomu miminu hlavička? Nenastydne Rihanna? Ty džíny teda solidně courá, jako mileniálky v pubertě, oh, počkat, Riri je taky mileniálka! Ok, všechno je, jak má být.
Básnířka a prozaička v těle Playboy zaječice, Rachel Rabbit White, napsala pro Triangle House pozoruhodnou povídku. Ob den nad ní přemýšlím.
Pokud sledujte současnou literaturu, hoďte si do záložek Triangle House - butiková literární agentura (v podstatě nakladatelství, řekla bych laicky), která zastupuje mladý a zajímavý autory fikce i non-fikce.
Moje honba za krémem s dobrým poměrem kvalita-cena je prozatím u konce. Znovuobjevila jsem český 90’s poklad: Ryor. Jejich krémy mají všechno, co považuju za velký plusy: velmi často jsou v obalu s pumpičkou, což je nejen friendly na aplikaci, ale také z hygienických důvodů – nemusíte hrabat prstem do kelímku a nehrozí zkažení produktu. Mají úplně obyčejný hydratační krém s kyselinou HA,
který je lehký a rychle se vstřebá, a navíc má SPF30. A taky mastnější, ale pořád dost lehký krém s mým oblíbeným CBD konopným olejem. Jen si musíte odmyslet ty otřesný etikety. Na druhou stranu, pořád lepší než grafický design Dermacolu, který stojí a padá na přesvědčení, že víc (fontů) na jedné lahvičce je prostě VÍC (nepochybně je, ale taky vám to po určitý době nejspíš způsobí šedý zákal nebo tak něco).
A to je pro dnešek všechno,
kupte mi kafe, kupte si krém a poslouchejte písničky!
Písnička Donatelly Rettore a Ditonellapiaga je skvělá, klip ještě lepší, furt to umí. Ze společného vystoupení Achille Lauro a Loredany Berté (Sei Bellissima) jsem měla brividi (haha). Hudebně nejzajímavější byl podle mě ultramladej Matteo Romano, kterej se za rok a půl stal z kluka co nahrál svůj cover na TikTok, zpěvák, co má největší banger na Sanremu. A Brividi jsou doják no. Doufám v tvůj report! Zuzka