Ahoj,
Minule jsem vám poslala pár písniček z hlubokých osmdesátek. Dneska vám pošlu jen dva tipy na čtení. Pro někoho light jako Marlbora, pro někoho možná těžší materiál k přemýšlení (to beru podle sebe, aktuálně mám pocit, že mám místo mozku burský oříšek).
Je na vás si to kategorizovat a rozřadit se do čtenářské kategorie.
Já to mám nahodile a roztěkaně – někdy slupnu long-read plný cizích slovíček jako nic a někdy mi dělá problém dokoukat i pár minutový Youtube video o tom, jak si správně aplikovat krém na obličej (a to teda není žádná matematická rovnice, na kterou byste potřebovali matfyz).
Předpokládám, že je to proto, že jsem žena, a na vině bude tedy CYKLUS. Přirozeně. Stoprocentně. Rozhodně. Jsem žena s mozkem velikostí burského oříšku, ano, říká mi to totiž poslední dobou snad celý můj sponzorovaný feed na sociálních sítích a občas mám pocit, že mi to naznačují i profily, které sleduju bůhvíproč dobrovolně (a nejspíš asap přestanu).
Že něčemu nerozumím přece určitě nebude tím, že se cítím příliš stará a zároveň příliš mladá a nijak zásadní na to, abych mohla vyhořet nebo se nechat vláčet algoritmy sociálních sítí a trendů. Jsem vlastně tak nedůležitá, až občas cítím, jak s sebou cukám jako soukolí plně funkčního mechanického strojku, jako bych byla jedno malý kolečko nebo šroubek v orloji tohohle všeobjímajícího systému.
Možná, že by mi ulevilo poddat se rytmu toho, co mi v čím dál šílenějším tempu nabízí sponzorované příspěvky mezi Instagram stories. Kurz objevení vnitřní bohyně. Cyklické ženy. Ženského podnikání. Jak být úspěšná. A promeditovat se do stavu blaženého NFT. (Použila jsem to slovo správě? stopro ne, burský oříšek, povídám!)
Ostatně, spoustu podobného obsahu, jen ve víc cool hávu, mi nabízí i nesponzorovaný obsah, ale obsah lidí, který reálně sleduju. Nejde už jen o „dokonalé“ životy nebo naopak více či méně stylizované životní faily, příhody a životní cesty - každopádně vždycky jako z katalogu.
Jde o nalinkované životní střípky skládané pečlivě do feedů v podobě pseudo-hlubokých citátů nebo naopak jednovětých digitálních koánů typu „Bůh není. Jsou jen Bohyně.“ Nebo co já vím „leave you oldself behind and let the future kiss you“.
A nejhorší na tom všem je, že mám pocit, že to ti lidé myslí vážně a dobře (nebo o tom dokázali úspěšně přesvědčit i samy sebe).
V jakém soukolí se jako žena v mém postavení, mojí životem lehce okoralé nátury a v tomhle stavu nacházím, a co mě na tom podvědomě sere a týrá zároveň dobře popisuje text o Girlboss Spiritualitě ve slovenských novinách Kapitál.
Jak jsme začali coolifikovat ezotoriku na sociálních sítích a hlavně to, že ezo dneska neznamená jen kartářky z vysílání podivných kabelových televizí, ale toxické instagramové citáty (a pěkné inspirační fotečky) a na ně navázaný dobrý byznys model sebepřijetí skrze super cute merch a všelijaké prodávání individualistického životního přístupu. A taky, že opět „makání“ (na sobě, na svých snech aka projektech) vítězí nad vším. Tohle má být ten feminismus? Já vám tedy nevím... Přečtěte si to. Já o tom přemýšlím už pár týdnů.
Upřímně řečeno, pokud je podprahové sdělení jakékoli aktivity související s „ženským“ sebepřijetím NÁKUP něčeho pěknýho na sebe (nebo nákup nějakýho motivačního kurzu, jóga retreatu na Bali a tak podobně), tak jsme mohly kulturně skončit u starýho dobrýho Sexu ve městě. Tam se aspoň peak-neoliberální bílý feminismus netvářil, že je něco jinýho a hej, já si novou kabelku nebo boty koupím ráda. A na konci dne je to celý upřímná transakce, která se netváří jako východní filosofie pro blbý blondýny (a brunety). It is what it is.
O prodávání lifestyleu skrze influencerství, co to vlastně znamená a jak se i díky tomu vyvíjí přístup Gen Z k životu, práci a politickým otázkám načrtává tenhle text Anny Cafolla.
Anna je původně módní novinářka a well, máme toho tolik společného (krom toho, že ona má Fendi kabelky a Prada loafers). Edituje mimo jiné Dazed a přispívá třeba do Guardianu.
A tenhle text je pro mě další střípek mozaiky k přemýšlení nad tím, proč se aspoň já poslední dobou cítím čím dál víc v soukolí, a nejspíš se v něm (vědomě ale spíš nevědomky) nachází i daleko mladší děcka, influenceři, TikTokový hvězdičky a instagramový full-time mámy, selfie-made podnikatelky a další.
Nebuďme na ně tvrdý, ale ani na sebe. Třeba to na konec spraví vonná svíčka a nový boty. Nebo dvě melatoninový pilulky na spaní. Nebo fakt, že to tu jednou celé shoří. Aspoň u toho můžeme vypadat pěkně a mít nový boty.
Dobrou noc a dobrý ráno.
Popsala jsi to hezky... Vnímám tlak sociálních sítí podobně...
Takový - makový popis tvoji bubliny, občas hodně sava, občas seš i hravá.