Kam se schováváte vy? Běháte? pracujete? Cvičíte? Pomáháte někde?
Poslední týden víc než kdy před tím považuju za úspěch, když napíšu e-mail a udělám si k snídani toust s burákovým máslem. Nestěžuju si. Ale čím dál tím víc utíkám pryč, abych tu nemusela trávit víc času než je nutný. I proto, že mám pocit, že mám prsty ze dřeva a místo mozku hopík (možná to tak bylo vždycky, ale teď se to projevilo full-on).
Ale jestli je něco, co mi posledních pár let vždycky pomohlo, aby mi bylo líp, tak je to drag. Když jsem byla nešťastně zamilovaná, když jsem se cítila sama, když jsem nechtěla vyjít z pokoje ani na záchod, a i tehdy, když jsme z pokojů nemohli vycházet vůbec. Jako jeden z mých největších pokladů střežím doma krbové sirky s Rupaulem, které mi z NewYorku přivezla moje bývalá spolubydlící. Maličkost, která leží na čestném místě na mém konferenčním stolku jako pravoslavná ikona. Supermodel of the world!
Celou RuPaul’s Drag race franšízu znám nazpaměť, včetně mezinárodních mutací (aktuálně se bude startovat francouzská řada kde bude hlavní porotkyně Nicky Doll nebo francouzský vogue umělec a hudebník Kiddy Smile). Viděla jsem i pár dílů Thajské edice, ale nebyla jsem tehdy nejspíš ještě tak ready - je to opravdu excesivně hlasité na druhou, ovšem právě v Thajsku je hlavně vizulita drag queens tak fantastická, že to stojí za to.
How to Drag Race
Tradice dragu je dlouhá a zajímavá. Rozhodně by bylo škoda zploštit to jednou větou. Co škoda, bylo by to rouhání! O mezinárodním fenoménu reality show, která z dragu udělala světový, oceňovaný a uznávaný umělecký fenomén jsem napsala jeden ze svých prvních článku pro Heroine. A taky se tehdy podívala na to, jak to vypadá s dragem u nás. A je krásný, že od té doby i tady tahle scéna kvete, roste a profesionalizuje se.
U nás má tradici drag, kterému říkáme travesty (show) a v Queeru České televize je o něm dvoudílný dokument. Doporučuju.
I přes to všechno pozlátko je Drag hlavně a především umělecká forma, která vychází z oprese, potřeby sebevyjádření a je silně komunitní. Já jsem jen bílá heteračka, která se právě i do komunitního aspektu celé věci zamilovala. A právě RuPaul a jeho motivační proslovy na mě fungují jako nic jiného na světě. Vybrat si svojí rodinu, která není o nic míň validní než ta pokrevní je totiž myšlenka, která přesahuje queer hranice, ale právě z queer komunity pochází. A je to myšlenka se kterou souzním na sto procent. Univerzálně se totiž říká, že rodinu si nevyberete. A drag (a kultura ballroomů, ze které jedna jeho část pochází) tohle nevyvratitelné dogma staví na hlavu. Jde o silnou message, která jde napříč spektrem.
Takže pokud byste chtěli aspoň na chvíli pryč nabízím růžový escape room.
1. RuPaul’s Drag Race
Všechny řady kromě té aktuální, která se pomalu, ale jistě blíží do finále najdete na Netflixu. Najdete tam i pár řad All Stars. Jako bonus tu je Untucked, což jsou dramata, která se dějí za scénou každé řady. Pochází odtud hodně kvalitních hlášek a situací, které vám strhnou paruky.
Je samozřejmě ideální, podobně jako u jiných reality shows, která mají svoje pravidla a vyvíjí se, dívat se od první řady. Jedině tak nasajete všechny popkulturní momenty, které se postupně v novějších řadách citují a nejen tam - jsou tam momenty, které ovlivnily popkulturu v celé šíři. Pokud bych měla vypíchnout pár řad, pak by to byla řada 5, 6, 7, 8 a 9. Je to na vás.
Každý si najde to svoje - drama, soutěžení, módu, humor, hlášky, lipsync battles. Všechno dává dohromady smysl a tvoří jeden dokonale třpytivý svět, utopii, kde nechybí ani slzy, hluboké lidské příběhy a dojetí.
2. Trixie a Katya
Soutěžící ze sedmé řady Drag Race, které si dokázaly humorem získat celý svět.
Jejich videa mají milionová shlédnutí a není divu, je to jako spolknout plato antidepresiv, LSD, zapít to proseccem a nechat pracovat místo mozku celý vesmír.
Trixie Mattel je umělecké jméno Briana Firkuse, který kromě humoru hraje jako Trixie autorské country, má kosmetickou značku “Trixie Cosmetics” a právě teď se rekonstruuje svůj “Trixie motel”, Barbie girl a její Barbie svět nikdy nebyl víc jako z videoklipu Aqua.
Katya Zamo(lodchikova) je drag persona Briana McCooka, který se inspiroval svojí obsesí k ruským a sovětským gymnastkám.
Dohromady účinkují v internetových shows a také napsaly knihu - “Průvodce moderní ženy”, která se stala New York Times bestsellerem. Jak je to možné? Jako odpověď bych doporučila otevřít si láhev rosé a ponořit se do jejich světa.
UNHhhh je “show ve které mluvíme o čem chceme, protože to je naše show, ne vaše”.
Kombinace historek, hlášek a divokých vizuálů vás donutí nepřemýšlet, jen se houpat do rytmu a smát. Pokud by někoho napadly naše Buchty nebo Mikýř… mno, tady holky jsou opravdové pionýrky formátu povídání o čemkoli za doprovodu animací z fotobanky. A jsou naprosto unhinged!
I like to watch je ideální jako průvodce všemi Netflix seriály, na které jste nikdy neměli chuť koukat, ale i těmi, které jste zhltli jako malinu. Po recenzi Trixie a Katyi už je nikdy neuvidíte jako dřív. Zkuste třeba tuhle na Emily v Paříži 2:
Všechno to ale začalo díky Viceu, který jako první vymyslel formát těmhle dvěma na míru. Kombinuje tematické bloky povídání, divokou grafiku i ankety na ulici:
Je možný, že se sledování těhle videí stane návykový. Možná, že začnete trpět drag samomluvou. Nebo si všímat detailů jako je tenhle, kde je rovnou pěkně z fotobanky vytažená Michaela Křivánková, modelka a příležitostná herečka, která za si socialismu přivydělávala jako manekýna! Nebo je taky možný, že už jste se zbláznili, kdo ví!
A komu by to nestačilo (třeba mě), tak přirozeně, že mají i podcast. Jmenuje se The Bold and the Beautiful a já si ho pouštím před spaním. Funguje jako melatonin s vyčesanou parukou a ve slutty šatech. Skvostně.
3. Pojďte ven
Ta nejlepší varianta jak zažít kouzlo dragu je jít ven. Na dragshow. Místní scéna roste a pořádají se tu pravidelné večery a parties: Queeriety, Draglesque a další.
Stačí sledovat naše drag performery*ky jako je Karen, TONIC, Dima Arrest, Miss Petty, Melancholia Blackbile a další.
Moje srdcová královna je Karen. A dokonce jsme spolu i něco udělaly. Pět krátkých epizod “Karen says”.
Ta poslední je ideální na víkend. Kdybyste náhodou byly Samantha doma:
Svoje evropské turné právě jede vítězka 9.řady Drag Race Sasha Velour, která minulý týden vystoupila i v Praze. Jde o neskutečný zážitek, kdy z hlavní hvězdy hodinu a půl nespustíte oči a pochopíte, jak hypnotický drag dokáže být. Neskutečná projekce, kostýmy, kabaretní výstupy i osobní příběh, který vypráví o Sashe a dotýká se identity, traumat i historie dragu po celém světě.
Sasha Velour je “dragintelektuálka”, umělkyně, která čerpá z historie téhle disciplíny, umění, literatury i filosofie. Po její výhře v Drag Race jí nechala video zprávu třeba filosofka Butler a sama Sasha získala Fulbright stipendium na projekt, který se zabýval politickým uměním v současném Rusku. jak aktuální. Pokud se v nejbližších týdnech chystáte cestovat směrem Německo, Nizozemí, Británie, tak se podívejte, jestli na Sashu nenarazíte. Pokud ne, tak vám může v hlavě znít rentfree tahle silně politická performance, která má právě teď o dost víc hořkou příchuť než v roce 2016.
Přála bych si, aby queer satira a sebevyjádření zvítězili. A dragqueens za to bojují každý den, s full make-upem, v podpatcích a v parukách v první linii. Byla to totiž dragqueen, která hodila po policistech, kteří šikanovali gay osazenstvo ve Stonewallském baru, panáka se slovy “mám občanská práva”. Jmenovala se Marsha P. Johnson a začala tak dlouhý boj za LGBTQ práva.
Třeba se i nám někdy bude hodit podobná odvaha. Někdy to jediné, co můžeme dělat je hodit panákem a nevzdat to. Snad nebudeme muset.
Dobrou noc a dobré ráno z pink escape roomu.
P.S. Prague Pride zřídil speciální helpdesk, který pomáhá přímo i nepřímo nejen LGBTQ komunitě a jejich blízkým na cestě z válkou zasažené Ukrajiny. Více tady.