Symbolismus zahálky

Nová éra Roztěkané! Víc o módě (ale kdoví, tady to může dopadnout jakkoli). Nic neslibuju, nic po sobě nečtu, ale hlavně, že píšu! Spíše poznámky, tok myšlenek, než ucelenost. Od toho jsou tu jiné*í.

Můj Instagram je, co se týče módy, extra eklektický. Neví, co mi má servírovat podobně, jako já ráno nevím, jak se chci obléct (abych skončila u džínů, trička a saka – lol). Neví to, protože jsem roztěkaná (branding, hehe), hledající, rozstřelená. Ale taky proto, že mě zajímá sledovat kde co, i to, čemu osobně nemusím holdovat nebo mě prostě a jednoduše fascinuje (nebo dokonce morbidně fascinuje).

(Ale abych super algoritmům nekřivdila, v základu mě mají dost dobře přečtenou, ngl, díky, techbros:

sice jste dost zvláštní tak-trochu-sekta a žen se bojíte, a tak jste se je naučili nenávidět (nebo je to naopak, nevím), a možná nás jednou omezíte a naprogramujete k potřebám svým, tedy být jen sloužící věci, ale aspoň u toho budeme scrollovat obsahem, který nám bude šitý na míru, jupí)

Dlouhodobě mě fascinuje trend tichého luxusu. Instinktivně to celé nesnesu, ale abych mohla svůj killer instinkt pochopit, musím se pokusit porozumět tomu, co všechno tuto vlnu NEETICKÉHO kašmíru, vydělávajícího hrstce bohatých pánů, způsobilo.

Jistě – koloběh trendů. A tak po OKÁZALÉ a POMPÉZNÍ logománii nultých let žijeme ve fázi uklidnění. Chill-down styl. Okázalou výraznost, kdy status ukazujeme logy vystřídal status, který ukazujeme SUBTILNĚJŠÍMI způsoby. Možná proto, aby dav křičící EAT THE RICH neměl tak snadný cíl. Tichý luxus je jako kouřová clona, tak trochu jako ten „vtip“ nebo nepovedá anekdota ze sítí o tom, že „na Letný prostě občas nejde poznat, kdo je člověk bez domova a kdo fakin cool týpek v Balenciaga“ (nebo tak nějak).

Bohatí cosplayjují chudé. Ale berou si jen a pouze estetický povrch, z nějž dělají nový trend pro vyvolené (ty, kdo na to mají – a teď pozor, nejen peníze jako takové, ale třeba čas, i to je komodita a privilegium – protože kdo má sakra čas neustále sledovat nové niche trendy, kdo má ČAS na to naučit se poznat všechny klíčové kousky THE ROW, LORO PIANA, KHAITE a kýhovýra.). Estetika nedostatku jako nová černá (krémová, šedá, antracitová, slonová kost, grafitová, čím POETIČTĚJŠÍ názvy pro béžovou, šedou a černou a vše mezi tím najdete, tím víc je to COOL).

Základní paradigma tichého luxusu, které najdete ve snad ve všech článcích online je: ti skutečně bohatí lidé nechtějí vyčnívat, ale splynout s davem (PROSÍM VÁS UKAŽTE MI BĚŽNOU SITUACI NÁS SMRTELNÍKU Z NIŽŠÍCH TŘÍD V NÍŽ SE MILIARDÁŘI OCITAJÍ PRAVIDELNĚ A ABY NEBYLI OKATÍ, MUSÍ SPLYNOUT S DAVEM. S JAKÝM DAVEM? DAVEM DALŠÍCH ULTRA BOHATÝCH BĚHEM TURNAJE PÓLA, PARKURU? Pardon, muselo to ven).

A tak se oblékají jako DAV:
Ošoupané kšiltovky, hnědé kabáty, neforemné nejobyčejněji vypadající džíny, šedé maxisvetry.

Ale prosím vás, víte, že ti*ty, co coslayujete se tak oblékají z jiných důvodů? (Když každý den pracujete možná ani nepřemýšlíte nad tím, co nosíte, nebo máte omezené zdroje všeho druhu, oblečení dědíte a tak dále...)

Víte, že ti, co cosplayjujete nenosí 100% kašmír z posledních kolekcí, ale obyčejně nějaký hand-down nebo svetr z Gapu nebo Háemka, který se rozpadne?

Ale vy to musíte pozvednout a taky romantizovat.

Romantizovat podobně, jako chleba s máslem, odjakživa nejobyčejnější jídlo, nejdemokratičtější plnidlo žaludků primárně nižších vrstev, který ovšem dnes v hip čtvrtích odkazuje spíše na idealizovanou ideu romantizované minulosti, která se nikdy nestala. Teď je DOMÁCÍ (kváskový, řemeslný, a spoustu dalších přívlastků-ý) chléb znak toho, že jsme to dokázali. Ať jedí Šumavu z Kaufu. My máme maldonskou sůl, peasants. Chleba, ústřice, NATURÁLNÍ vína. Letná startepack (a i já jsem někdy guilty).

Ale zajímá mě proč? Proč se dnes elity bojí okázalosti? (Insert Luigi Mangione a lítý dav)

Mám ráda věci, co jsou to, co jsou, a nestydí se za to. Nestyďte se, miliardářstvo and. Co. a buďte zase okázalí, buďte camp, noste přepíčené couture hadry, kde je VIDĚT práce týmu šiček (aspoň tu práci mají, doufejme dobře zaplacenou), kde je vidět SAMET, HEDVÁBÍ, LESK, TŘPYT. Chci miliardářský CAMP.

Místo toho dostávám influencerský tichý minimalismus, který si ale prostě a jednoduše NEMŮŽE POMOCT.

Měla jsem za to, že minimalismus je nejen o nějakém odříkání, ale i o utilitárnosti, v odívání tedy minimum věcí, které jsou ovšem vysoce funkční.

Místo toho tu máme ženy v sandálcích na drobném podpatku a předlouhými kalhotami (MOJE NOČNÍ MŮRA JE, KDYŽ JSOU BÍLÉ A JÁ SI JEN PŘEDSTAVUJU, JAK TY LEMY DRHNU JÁDROVÝM MÝDLEM). How the hell is this Praktické?

(Historická vsuvka - obliba bílého oblečení u vyšších vrstev souvisela s tím, že tak šlo snadno ukázat, že MAJÍ NA TO platit si personál, který se jim o to stará - pere, drhne, žehlí a obyčejně i pomáhá s oblékáním, oblékat se do bílé si nižší vrstvy nemohly dovolit, kdo má čas na to, to pořád prát a starat se o to?!).

Nebo mi tím chtějí naznačit, že pro ně (na efektivní fotku apod.) to praktické je, protože pointa je, že to nemusí být praktické pro jejich publikum, ale jen dostatečně aspirační? Co mi ta estetika má říkat? Protože já ji čtu jako: nemusím pracovat tak, jako velká většina lidí (stačí detaily, jako je jezdit po městě MHD, nebo chodit, většinou je chůze v prezentovaných modelech prostě nepraktická).

Jako by se z minimalismu začal stávat ornamentalismus. Tam, kde jsem to okleštila o zdobnost ji můžu nahradit jinak: extra dlouhé rukávy, extra objemné kousky, extra DLOUHÉ kalhoty, sukně...to vše je najednou ornament. Symbolismus zahálky.

Tichý luxus prokapal shora. A my jej teď cosplayjujeme (kašmír z Uniqla, haló). Chudí se jako vždy nakonec inspirují bohatými. proč? Možná doufáme, že i nám se to jednou podaří. Ale to se nestane. KDO CHCE BÝT MILIARDÁŘEM MUSÍ SE NARODIT MILIARDÁŘEM.

Cykly módy jako by nešly změnit, pořád se opakují, periodicky. Přetnou gordický uzel nelze. O to víc doufám v miliardářský camp. Jen se obávám, že na konci dne se ukáže, že ti nejbohatší lidé, tedy, pardon, muži na planetě, nemají smysl pro CAMP, HUMOR A ANI MÓDU.

Ne, počkat, to už se vlastně ukazuje, viděli*y jsme snad všichni*všechny, jak se obléká Bezoz a spol. Je to nuda nebo nevkus (not in a John Waters kinda way).

A kde nic není, rozhodně ani TICHÝ LUXUS nepomůže.